Tikkun Global Jerusalem, Israel
Kdo by si býval dokázal představit, že existují paralely?
Uprostřed Tóry (Numeri 22-24) se Bůh v období, kdy vede svůj lid k převzetí země do vlastnictví, vypořádává s jeho hříchy. A najednou přijde „střih“ a čteme o tom, co se děje mezi pohanskými národy, jež jsou svědky toho, jak Izraelci dobývají území Kanaánu a jeho okolí. Vyplašený moábský král shání jakoukoli pomoc k porážce Izraele; v tomto případě žádá Bileáma, aby Izrael proklel.
Pohan Bileám je po celou dobu cesty z Mezopotámie označován jako Hospodinův prorok(!). Bůh mu nedovolí, aby Izrael proklel. Vypadá to, že Bůh nebere v potaz četné hříchy Izraele. Dovoluje prorokovi pouze to, aby nad Izraelem vyslovil požehnání. A sahá i ke zvláštnímu opatření: aby zajistil, že Bileám věrně dostojí svému poslání žehnat, promlouvá skrze ústa oslice. Bileámův příběh můžeme číst jako podobenství o naší dnešní situaci:
Jde o týž lid/národ jako tehdy; Izrael dnes opět dobývá „Kanaán“ pod svou svrchovanou vládu;
Král Moábu byl zlým pohanským vůdcem, který se v touze ublížit židovskému lidu a zničit jej vzbouřil proti Bohu (Žalm 2); dnešní paralelou jsou pohanská seskupení, která se snížila k ničení Izraele, obzvláště Hamás, Hizballáh a Írán.
Bileám jako prorok je odrazem mezinárodní ekklésie – církve, která je naplněna Božím Duchem, avšak zápasí s vlastními pokušeními; od Boha dostává příkaz Izraeli žehnat (Římanům 9-11).
Žehnat nebo proklínat
Od 7. října situace v Izraeli i na celém světě žene lidi do úzkých. Je to hodně podobné jako s Bileámem a jeho oslicí; dokážeme před sebou vidět Ješuu, velitele nebeských vojsk, s taseným mečem, jako stanul před Bileámem a jako stanul před Jozuem (Numeri 22:31; Jozue 5:13-15)? Je pro nás to hlavní vidět Boží plán pro Izrael a národy z „vyšší perspektivy“ proroctví v Písmu? Anebo dovolíme, aby náš pohled na situaci ovlivňovaly zprávy i naše osobní preference či zájmy našeho národa?
Bileám začal dobře, vedený Duchem. Skončil ovšem tak, že se nechal vést tělesností, konkrétně hamižností a svými osobním zájmy. Pokud jde o Izrael a Boží konečný plán, zaprodal se (Zjevení 2:14, 2. list Petrův 2:14-15). Ujistěme se, že nejdeme stejnou cestou.
Mějte na paměti:
Bůh není člověk, aby lhal.
Když Bůh Izraeli požehnal, nebylo správné toto požehnání později odvolávat.
Bůh od začátku vidí konec.
Jeho záměr nakonec přinese lidstvu požehnání a obnovu.
“Bůh není člověk, aby lhal, ani lidský syn, aby litoval. Zdali řekne, a neučiní, promluví, a nedodrží? Hle, dostal jsem úkol žehnat. On dal požehnání a já to nezvrátím” (Numeri 23:19-20).
