Jednou za rok bylo veleknězi dovoleno vstoupit do velesvatyně se smírčí obětí za hříchy celého lidu Izraele. Oběť sestávala z býčka a kozla. Krev se stříkla na slitovnici před Hospodinem (Leviticus 16:14-16).
V téže kapitole se však píše i o druhém kozlu, živém, na nějž měl Áron vložit ruce, vyznat nad ním veškerý hřích dětí Izraele a pak jej vyhnat pryč do pouště. Poušť je místo, kde Kenaánci uctívali démony; stejná poušť, kam Duch Ješuu poslal poté, co Ho Jan pokřtil.
Hebrejské jméno druhého kozla je „Azázel“. Slovo je v tomto textu pouze jednou a jeho význam je nejasný. Obvykle se chápe jako „obětní beránek“, avšak nahlédneme-li hlouběji, pomůže nám to porozumět, jak Ješua naplnil jeho prorocký význam tím, že byl obětován na tomto zvláštním místě, „mimo tábor“.
Ješua nepřišel jen sejmout náš osobní hřích. Přišel, aby zmařil činy ďáblovy (1 J 3,8). On je tím obětním kozlem vyhnaným na poušť, který zvítězil nad celým světem démonů a přinesl nám VÍTĚZSTVÍ. On je náš HRDINA. A my máme DNES příležitost přijmout Jeho vítězství do svého života.
Sledujte toto důležité a nadčasové poselství během našeho pokračujícího rozjímání nad obětí, kterou za nás Ješua přinesl. Základem je Leviticus 16, Židům 13:10-14, 1. list Petrův 3:18-22 a Efezským 4:9-10.
(Chcete-li zobrazit titulky ve svém jazyce, klikněte na ikonu Nastavení v pravém dolním rohu videa. Klikněte na položku Titulky/CC, Automatický překlad a vyberte svůj jazyk. Možná budete muset kliknout na "Angličtina (automaticky generované)", aby se zobrazil Automatický překlad).
