Kniha Zjevení se třikrát zmiňuje o tom , že Ješua (Ježíš) má „oči jako plamen ohně“.
Tato moc, tento Boží „pyros“, je týž duchovní oheň, který se zjevil Mojžíšovi v ohnivém keři (Exodus 3), ve sloupu u Rudého moře (Exodus 14), na hoře Sinaj (Exodus 19), na oltáři ve svatostánku (Leviticus 9 a 10), Elijášovi na hoře Karmel (1. Královská18), Ezechielovi v oblaku slávy (Ezechiel 1) a u ohnivé řeky u Božího trůnu (Daniel 7).
Tento nebeský oheň padl ve Skutcích 2 i na první učedníky o Letnicích (Šavuot). Ten oheň nezůstal jen chvilku na jejich hlavách jako nějaká narozeninová svíčka, nýbrž vstoupil do jejich nitra. Kdyby se byl někdo podíval Petrovi do očí, spatřil by tam možná týž oheň, který Jan zahlédl v očích Ješuy.
1. Vášeň
Ve třech pasážích knihy Zjevení šlo o tentýž oheň, avšak pokaždé se objevil za jiným účelem. Poprvé se Ješua osobně zjevuje Janovi, svému milovanému učedníkovi a nejlepšímu příteli. Oheň zde představuje vroucí lásku.
Zjevení 1:12-14
Spatřil jsem … někdo jako Syn člověka, oděný řízou až na zem, a na prsou zlatý pás. Jeho hlava a vlasy bělostné jako sněhobílá vlna, jeho oči jako plamen ohně.
Ješua Janovi nedává kapky. Má pro něj připraveno největší prorocké zjevení v dějinách. Miloval Jana stejně, jako David miloval Jónatana. Tuto vášnivou lásku chová Ješua ke každému z nás, ke všem, kdo patří k Jeho nevěstě. Žár ženicha z Písně písní (Pís 8:6). Hebrejsky se nazývá „Šallhevet-Jah“. Je žárlivý a horlivý: je to láska ve své nejčistší a nejintenzívnější podobě.
2. Čistota
Druhý případ najdeme v Ješuově poselství ke sboru v Thyatirech. I když tamní lidi také miloval, kárá je za morální kompromis. Hlavně proto, že dovolili ve svém sboru projevy sexuální nemorálnosti i falešná proroctví a projevy ducha Jezábel se jim naprosto vymkly z rukou.
Zjevení 2:18-20
Toto praví Syn Boží, jenž má oči jako planoucí oheň a nohy jako zářivý kov: „Vím o tvých skutcích, lásce a víře, službě a vytrvalosti; vím, že tvých skutků je čím dál více. Ale to mám proti tobě, že trpíš ženu Jezábel, která se vydává za prorokyni a svým učením svádí moje služebníky ke smilstvu… "
Tenýž Boží oheň, který nás plní nadpřirozenou vášní vůči Bohu, nás také očišťuje od hříchu. Zjevně oheň, na kterém se uvaří tvoje jídlo, může také popálit tvoji ruku. Moc, která způsobila to, že po Petrově modlitbě lidé vstali z mrtvých (Skutky 9:40), způsobila taktéž to, že jiní při jeho kázání padli k zemi mrtví (Skutky 5:5, 10).
3. Trest
Třetí případ je ještě úžasnější: otevřená nebesa a Ješua sestupující v čele Božích armád při svém druhém příchodu. Zde nepřichází očišťovat, nýbrž trestat. Již nezbývá čas k pokání. Přišel zničit Boží nepřátele.
Zjevení 19:11-15
A viděl jsem nebesa otevřená, a hle, bílý kůň, a na něm seděl ten, který má jméno Věrný a Pravý, neboť soudí a bojuje spravedlivě. Jeho oči plamen ohně a na hlavě množství královských korun … Za ním nebeská vojska na bílých koních, oblečená do bělostného čistého kmentu….On bude tlačit lis plný vína trestajícího hněvu Boha všemohoucího.
Nakonec budou Satan, Antikrist a všichni ti, kteří se stavěli proti Boží vůli uvrženi do ohnivého jezera (Zjevení 19:20; 20:10; 20:15). Není to ďábel, kdo vládne v ohnivém jezeře. On tam bude trýzněn. Pekelný oheň je oheň Božího hněvu (Deuteronomium 32:22). Vědomí Božího trestu ohněm v nás rozněcuje ryzí, čistou a věčnou bázeň před naším svatým a úžasným Bohem (Lukáš 12:4-5; Žalm 19:9).
Okno a zrcadlo
Jan viděl v Ješuových očích oheň. Oko má uprostřed otvor – zorničku, která je jako apertura fotoaparátu. Funguje podobně jako okno. Zdrojem ohně není Ješuovo oko, nýbrž jeho srdce. V hloubi duše má planoucí oheň (Lukáš 12:49) a touží, aby takový oheň byl roznícen v každém z nás.
Oko má též jasnou čočku překrývající rohovku. Ta funguje jako zrcadlo. Podíváte-li se někomu do oka, spatříte obraz sebe sama. Když se díváme do Ježíšových očí, oheň, který je v jeho duši, proudí přes naše oči do naší duše. Přenos energie se neuskutečňuje fyzickýma očima, nýbrž duchovním zrakem (Efezským 1:18).
Někteří lidé v touze po zmocnění Božím ohněm běhají z konference na konferenci. My však k božímu ohni máme přímý osobní přístup kdykoli. Vše, co musíme udělat, je zavřít své tělesné oči, rozjímat nad místy z Písma líčícími oheň v Ješuových očích a představit si, že jsme s ním tváří v tvář a že se nám dívá do očí; tehdy začne ten duchovní plamen proudit z jeho duše do naší duše.
Oči jsou umístěny uprostřed obličeje, v půli cesty mezi bradou a temenem, Rozjímáme-li o jeho zářivé tváři, jsme proměňováni k témuž obrazu (2. Korintským 3:18). Tato duchovní proměna, ke které dochází při meditaci o Boží slávě v Ješuově tváři, je klíčem k pochopení kněžského požehnání „Hospodin rozjasní nad tebou svou tvář” (Numeri 6:25). Áronovo požehnání se naplnilo v Ješuovi, který je naším veleknězem.
Snažte se denně věnovat nějaký čas rozjímání nad plamenem v Ješuových očích. Kéž se ve vaší duši rozhoří ten nádherný duchovní oheň vášně a čistoty!
