Ohledně rozmístění židovského lidu a území Izraele panuje po celém světě mnoho rozporů. V té záležitosti však v podstatě nejde o politiku ani o rasovou identitu, nýbrž o samotnou povahu Božího království.
1. Vykoupení planety země
Je konečným Božím záměrem, aby lidské bytosti opustily tuto planetu a žily navždy v nevzkříšeném těle v „nebi“ – tedy v prostoru oblohy? Nebo mu jde o obnovu všeho (Skutky 3:21), o vzkříšení mrtvých a jejich oblečení do nových těl schopných žít v nebi i na zemi (1. Korintským 15, Jan 20, Lukáš 24) a o sjednocení nebes a země (Efezským 1:10)? Pokud se shodneme, že druhý „obnovitelský“ názor je správný, pak má obnovená, nově stvořená země důležitý účel (Římanům 8:21). Musí existovat způsob, jak uplatnit „smluvní nárok“ na opětovné převzetí Země a její obnovu. Cílem je získat zpět do vlastnictví všechno, co bylo ztraceno kvůli Adamově pádu.
Smlouva s Abrahamem představuje pro Boha cestu k opětovnému vznesení nároku na zákonné vlastnictví celé planety. Smlouva s Abrahamem neznamená jen převzetí země Kanaánu do vlastnictví jedním kmenem: to má být jen začátek opětovného převzetí celé planety (Římanům 4:13). Pokud tedy nevěříte v Abrahamovo vlastnictví země Izrael, pak také není možné, abyste věřili v opětovné převzetí celé planety země. Pokud smlouva o území Izraele už není platná, pak zkrátka souhlasíte, aby planeta země zůstala natrvalo podrobena nadvládě satana.
2. Doslovný druhý příchod
Je Ješuův druhý příchod míněn jako opravdu tělesný a doslovný? Absolvuje celou tu cestu dolů, aby jeho noha stanula na Olivové hoře? (Za 14:4) Pokud se na Olivetskou horu chystá sestoupit, pak má země Izrael svůj účel. Má-li Ješua přijít, pak zde musí žít židovský lid, který v Něj věří a přivítá Jeho návrat hlasitým voláním „Baruch haba b´šem Adonaj (Matouš 23:39).”
Musí tedy existovat
smlouva o vlastnictví země Izrael,
opětovné shromáždění židovského lidu do této země,
obnovení víry mezi židovským lidem v Izraeli,
uvítání Ješuy při jeho návratu.
Nebýt existence země, neexistoval by doslovný Ješuův návrat, protože by neměl smluvní místo, kam by se mohl vrátit zpět.
3. Mesiášovo tisícileté království
Bude pozemské tisícileté království, kdy Ješua bude vládnout z Jeruzaléma, skutečně existovat? Pokud ano, musí existovat nadále a nepřerušeně trvající, smlouvou daný záměr a nárok na Jeruzalém a Izrael. Bez smlouvy týkající se Izraele by nemohlo na zemi vzniknout království s ústředím v Jeruzalémě. Pokud ne, proč se ještě společně modlíme „Přijď tvé království, staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi“ (Matouš 6:10)? Neměli bychom přestat?
Pokud není stále platná smlouva s Izraelem, není ani žádný záměr pro planetu zemi, žádný doslovný druhý příchod a žádné tisícileté království. Polemika proti „zemi Izrael“ má závažné pozadí. Smluvní zaslíbení týkající se země Izrael a izraelského lidu jsou Boží biblické prostředky k opětovnému převzetí planety země do vlastnictví, k pozvání Ješuy k návratu na zemi a k nastolení tisíciletého království.
Duchovní boj
A ještě myšlenka na závěr: proč by měla tato záležitost uvádět křesťany do zmatku? Zdá se, že Islámský džihád, OSN a radikální levice do zmatku neupadají. Oni všichni dělají, co mohou, jen aby zastavili Izrael a zdejší Mesiášův ostatek. Co jim očividně překáží by mělo být pro nás očividně pozitivní.
