Izraelský kabinet právě odhlasoval potvrzení dohody o příměří s Hamásem. Můžeme se ptát: „Je to dobrá dohoda?“ Inu, pro Hamás jistě. Zaručuje jim pokračování existence a dělá s nich mediální hrdiny.
Z džihádistického úhlu pohledu to vůbec není dohoda, nýbrž hudna, dočasné příměří, než se muslimská umma (komunita) stačí opět ozbrojit a znovu získat na vojenské síle.
Je to dobrá dohoda pro Izrael? Ovšemže ne. Je hrozná. Možná je to však právě teď pro nás nejlepší volba. Je třeba, abychom premiérovi Netanjahuovi a kabinetu důvěřovali, že zvažují všechna pro a proti a činí správné rozhodnutí.
Představa, s níž Hamás vyhlašuje vítězství, je bizarní a má daleko k realitě. Gaza je zničena; lidé bydlí v troskách; vojenská infrastruktura Hamásu je zničena. Nad tím chtějí jásat? Budiž.
Jaké důvody mluví pro dohodu o příměří z pohledu Izraele? Zde je několik faktorů:
Rukojmí: rozhodně chceme jejich návrat. Přepadovým nájezdem jsme je osvobodit nedokázali. Srdce našich lidí jsou zlomena. Nyní se alespoň několik rukojmí vrátí domů. Mnoho dalších je už mrtvých. Ti, kteří zůstávají v Gaze, jsou ve smrtelném nebezpečí.
Přeskupení oddílů: naše oddíly jsou vyčerpány a potřebují se přeskupit. Mnohé mesiánské rodiny (včetně naší) mají děti přímo uprostřed boje. Typ drobného válčení, které tam nyní probíhá, je velmi nebezpečný a nevede ke skutečnému vítězství. Tento týden přinesl velký počet zabitých nebo raněných.
Širší/delší válka: jsme v novém stadiu války. Existuje možnost širší skupiny partnerů, včetně Trumpovy administrativy a některých umírněných arabských států. Pracuje se na inkluzívnější strategii pro celou oblast. Před námi je konflikt, který se potáhne léta.
Priority z hlediska vývoje: Právě nyní není Gaza nejkritičtějším bojištěm. Nebezpečnější je přítomnost Hamásu v Judsku a Samařsku (na Západním břehu). Je nutno zastavit hútiovské teroristy v Jemenu. A naskýtá se možnost větší ofenzívy proti Íránu.
Vítězství v Libanonu: stalo se něco úžasného, o čem se přede dvěma měsíci nemohlo nikomu ani zdát: v Libanonu byl poražen Hizballáh a kontrolu převzala křesťanská vláda. Nový prezident Joseph Aoun přislíbil odstranění veškeré zbývající výzbroje Hizballáhu.
Změna v Sýrii: moc v této zemi převzal nový sunnitský vůdce typu Islámského státu, Ahmad Šara. Asadův režim předtím podporovaly Rusko a Írán. Zdá se, že Rusko oslabila válka s Ukrajinou a Írán válka s Izraelem. To vedlo k náhlé změně.
Vliv Turecka: domobranu Ahmada Šary podporuje Turecko, jehož moc v oblasti se tak opět dostala na novou úroveň. Erdoğanovým snem je obnova Osmanské říše a dobytí celého Izraele včetně Chrámové hory. Musíme se nyní připravit na obranu syrské hranice. Izraelská armáda převzala kontrolu nad úzkou, avšak strategicky velice významnou nárazníkovou zónou, která k té hranici přiléhá.
Plán ohledně Íránu: možná existuje plán útoku na íránská zařízení související s jadernými bombami. Jistě to nemůže říci nikdo. Ájatolláhovský režim slábne a domácí opozice sílí den ode dne.
Abrahamovské dohody: tyto smlouvy by rádi obnovili a rozšířili Netanjahu i Trump. To by mohlo vést k míru a prosperitě v celé oblasti, zvláště připojí-li se Saúdská Arábie.
Proporcionalita: kde je nyní ten svět, který volal po „vyváženosti“? Izrael dostává zpátky 33 nevinných rukojmích – a propouští 1000 teroristických vrahů. Proti Izraeli se stále užívá pokryteckého „dvojího metru“.
