Naše biblické priority pro dobu konce lze shrnout do tří slov: probuzení, ostatek a návrat.
„Probuzením“ míníme velké vylití Ducha svatého po celém světě:
Skutky 2:17 (Jóel 3:1) – A stane se v posledních dnech, praví Bůh, sešlu svého Ducha na všechny lidi…
„Ostatkem“ míníme obnovu židovské komunity věřících v Mesiáše v izraelském národě.
Jóel 3:5 – Na hoře Sijónu a v Jeruzalémě budou ti, kdo vyvázli, jak řekl Hospodin, spolu s těmi, kdo přežili, jež Hospodin povolá.
Římanům 11:5 – A tak i nyní je tu zbytek lidu vyvolený z milosti.
Probuzení v prvním století proběhlo POUZE mezi ostatkem Izraele. K probuzení v posledním století dojde JAK v Izraeli, TAK po celém světě. Vylití Ducha na konci časů lze pokládat za dovršení probuzení započatého o Letnicích v roce 33 našeho letopočtu.
„Návratem“ míníme druhý Ješuův příchod. K prvním Letnicím došlo těsně po jeho prvním příchodu, k druhým dojde těsně před druhým příchodem.
Skutky 2:20 – …než přijde den Páně, velký a slavný.
Světové probuzení je neodvratně spojeno s mesiánským židovským ostatkem v Izraeli. Proč? - Protože při druhém příchodu se Ješua vrátí do Jeruzaléma.
Model „probuzení - ostatek – návrat“ najdeme ve Skutcích 1 i 2:
Skutky 1:6.8 – „Pane, už v tomto čase chceš obnovit království pro Izrael?“ … „Dostanete sílu Ducha svatého, který na vás sestoupí, a budete mi svědky v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařsku a až na sám konec země.“
Budeme-li jednat podle Ješuova pokynu ve Velkém poslání, povede to k Velkému probuzení. To je spojeno s mesiánským ostatkem v Izraeli. Nedojde pouze k obnově izraelského národa v politickém smyslu. Stejně tak dojde i k obnově duchovního království, které v Izraeli sestává z židů věřících v Mesiáše.
Velké poslání (verš 8) a obnova Izraele (verš 6) povede k druhému příchodu (verš 11):
Skutky 1:11 -Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet.
Ješua vstoupil na nebesa z Olivové hory. Z nebes se vrátí na Olivovou horu (Zacharjáš 14:4). Město, ve kterém byl Ježíš při svém prvním příchodu ukřižován, bude i dějištěm jeho korunovace při druhém příchodu.
Spojení mezi probuzením, ostatkem a návratem vidíme i v knize Zjevení. Vylití Ducha a sklizeň po celém světě jsou popsány takto
Zjevení 7:9 – tak veliký zástup, že by ho nikdo nedokázal sečíst, ze všech ras, kmenů, národů a jazyků…
Mesiášův ostatek se tu líčí slovy:
Zjevení 7:4 – … sto čtyřiačtyřicet tisíc označených ze všech pokolení Izraele.
Toto velké množství a zapečetěný ostatek bude nakonec úvodem k druhému příchodu:
Zjevení 19:11 – A viděl jsem nebesa otevřená, a hle, bílý kůň, a na něm seděl ten…
Model probuzení – ostatek – návrat vidíme v mnoha dalších úsecích Písma – včetně Římanům 11, Efezským 2, Izajáše 40-66, Ester, Rút. Představuje shrnutí Božího plánu pro Izrael a církev v Mesiášově království.
To jsou také - jak tomu říkáme – „dvě předběžné podmínky“ druhého příchodu. Nežli přijde konec, musí být evangelium království zvěstováno všem národům (Matouš 24:14). A Ješuův návrat neuzříme, dokud jej židovský lid v Jeruzalémě opět neuvítá voláním „Požehnaný, který přichází ve jménu Hospodinově (Matouš 23:39).”
U tohoto biblického modelu nejde jen o správný výklad, nýbrž o praktickou strategii služby. Není to jen teologie; je to naše metodologie. Jednak se snažíme zvěstovat evangelium, činit učedníky a zakládat zde v Izraeli sbory sestávající z místních občanů. Také se však modlíme za národy, usilujeme o vystrojení církve a rozesíláme do celého světa izraelské věřící coby vyslance království (Izajáš 2:2-4; 42:6; 49:6).
Celá léta mnozí z nás, mesiánských židů, kázali jen o „ostatku“; o celosvětové probuzení jim nešlo. Mnozí Duchem naplnění křesťané měli vizi světového „probuzení“, avšak izraelský ostatek pro ně neměl význam. V souvislosti s Ješuovým návratem však spolu tyto dvě věci úzce souvisí.
Věřím, že Bůh už „prorocko-apoštolským“ křesťanům nedovolí nadále „vynechávat“ mesiánský ostatek. A také nevěřím, že by Bůh dovolil, aby se společenství mesiánských židů vyhýbalo svému závazku vůči celosvětovému probuzení. Pro slávu království Jeho Syna, které má na zemi vzniknout, nás roubuje do sebe navzájem (Zacharjáš 14:9, Efezským 1:10).
