Písmo napsali různí lidé, které ale všechny inspiroval Duch svatý. Každá kniha má tedy odlišný styl, avšak jejím základem je týž námět. Hovoří do rozmanitých dějinných situací svých pokolení, všechny však ukazují na tentýž věčný plán.
Ústřední postavou veškerého Písma, od Genese po Zjevení, je Ješua (Ježíš), syn Boží a syn Davidův (Římanům 1:3-4). Je zjeven v zákoně a prorocích jako anděl Hospodinův a v evangeliích jako Mesiáš.
Ústřední událostí Písma je Ješuova smrt a vzkříšení. Tuto událost nastiňují už zákon a proroci a v evangeliích dochází k jejímu naplnění. Ješuova smrt a vzkříšení byly naplánovány a předurčeny před stvořením světa (Zjevení 13:8, 1. list Petrův 1:20).
Vše v přírodě i v dějinách je odrazem tématu smrti a vzkříšení.
Astronomie – jeden měsíc je doba měsíčního cyklu, kdy měsíc jako by umíral a ožíval. Hebrejský výraz pro měsíc (chodeš) má týž kořen jako výraz pro „nový“ (chadaš). Slunce denně zapadá: obloha zčerná a poté se každého jitra znova rozjasní.
Zemědělství – život všech rostlin probíhá tak, že semeno padne do země a zemře; pak ožije, aby přineslo více ovoce. Nyní vše v přírodě trpí, v Božím království se však dočká osvobození a obnovy (Římanům 8:19-22). Pokud je potrava, kterou jíme, živočišného původu, musí některý živočich obětovat život, abychom my mohli žít dál (Genesis 3:21).
Umění – ve filmech, literatuře, malířství a všech tvůrčích typech umění se setkáváme s námětem hrdiny ochotného obětovat život pro záchranu nevinných, načež tento hrdina vzrušujícím způsobem ožije. Židovský umělec Marc Chagall vytvořil soubor maleb, v němž přirovnává ukřižování k holokaustu. Totéž přirovnání zobrazuje série soch Ricka Wieneckeho „Fontána slz“ (www.castingseeds.com). I v čarodějnickém seriálu Harry Potter musí hrdina pro záchranu přátel obětovat život na králově kříži a pak zakusit vzkříšení z mrtvých.
Fyzické tělo – Bůh určil, aby naše tělo každou noc leželo několik hodin bez hnutí ve tmě, aby pak za úsvitu opět vstalo, jako kdyby se navracelo do života. První každodenní ranní modlitba náboženských Židů přirovnává vstávání ke vzkříšení.
Duchovní život – každý znovuzrozený křesťan ví, že zdrojem jeho nového narození a duchovního života je ztotožnění se s Ješuovým ukřižováním (Galatským 2:20). Obřad ponoření do vody symbolizuje pohřeb a vzkříšení (Římanům 6:4). Ve službě Pánu obvykle zakoušíme „smrt a obrodu určité vize“.
Lévijské kněžství – kněží v chrámu denně přinášeli zvířecí oběti jako symbol Mesiáše, který umírá jako smírčí oběť za naše hříchy a poté vstává z mrtvých (Leviticus 16).
Izraelské dějiny – izraelský národ prochází zničením, vyhnanstvím, opětovným shromážděním a obnovou. Vyhnanství židovského lidu lze přirovnat k prožitku smrti (Pláč Jeremjášův) a obnovu národa ke vzkříšení (Ezechiel 37).
Paralela Ješuova ukřižování a vzkříšení se zničením a obnovou Izraele je klíčem k pochopení tajemství Božího království.
Smrtí a vzkříšením prošlo mnoho hrdinů Písma. Izáka otec svázal na oltáři a málem ho obětoval. Josef zažil symbolickou smrt (bratři jej hodili do cisterny, později se ocitl v žaláři) a nakonec povstal, aby vládl nad národem. Samson prošel zážitkem ukřižování. Daniela uvrhli do lví jámy a nazítří ráno z ní vyšel. Jonáš jen tak tak, že nezahynul v břiše ryby, pak se vrátil do života.
Smrt a vzkříšení je přetrvávajícím námětem jak Zákona a Proroků, tak i Nové smlouvy. Pomáhá nám porozumět biblickému plánu od začátku až do konce.
