－Ješuova výzva k neutuchajícím modlitbám
Jak důležitým tématem je modlitba! V evangeliích se Ješua dvacetkrát modlí nebo vyučuje o modlitbě. Jednou z jeho největších výzev je jeho podobenství o vdově a soudci. Vypravoval jim podobenství, aby ukázal, jak je třeba stále se modlit a neochabovat: „V jednom městě byl soudce, který se Boha nebál a z lidí si nic nedělal. V tom městě byla i vdova, která k němu ustavičně chodila a žádala: ‚Zastaň se mne proti mému odpůrci.‘ Ale on se k tomu dlouho neměl. Potom si však řekl: ‚I když se Boha nebojím a z lidí si nic nedělám, dopomohu jí k právu, poněvadž mi nedává pokoj. Jinak mi sem stále bude chodit, a nakonec mě umoří.‘“ (Lukáš 18:1-5) Můžeme se z toho naučit několika lekcím:
Pusťme se do modlitby Především, že se „máme modlit“. Je to důležité – jen se do toho musíme „pustit“. Nejde jen o nějaké teoretické vyučování, nýbrž je to něco, co musíme dělat a uvést do praxe. Jednáním se učíme.
Modlete se bez ustání Je správné modlit se „pořád“ – ve všech dobách, za všechno a v jakékoli situaci. Ne jen příležitostně, nýbrž soustavně. Modlitba otevírá dveře pozitivnímu duchovnímu vlivu.
Modlete se energicky Opravdová přímluva znamená spoustu práce. Ješua řekl „neochabovat“ nebo „nezemdlívat“. Něco vás to stojí emocionálně i psychicky: je to vyčerpávající. Musíme však zvítězit, nepoddat se únavě ani beznaději. Ten zlý soudce řekl, že mu ta vdova nedá pokoj. U nás však není unaven soudce, nýbrž naše vlastní tělesnost.
Legální požadavky Modlit se je podobné, jako když obhájce předkládá soudci legální požadavky. Bůh je ovšem dobrý soudce. Obraz „nedbalého soudce“ nás má vyburcovat k důrazným požadavkům. Nemá vyvolat dojem, že na nás Bohu nezáleží.
Přemozte zlo Na světě existuje inteligentní, vědomé zlo. Nemodlíme se na neutrální půdě. Je nutno, abychom během modlitby přemáhali „protivníka“: démoni se našim modlitbám stavějí cílevědomě na odpor. Modlíme se proti silám zla, které se stavějí proti Bohu.
Buďte odvážní a průbojní Základem modliteb není nějaká naše samospravedlnost. Spravedlnost nám dává Bůh z milosti prostřednictvím Ješuy. Žijeme však v těle a uprostřed světa. Pro uchopení Boží moci se musíme vší tou tělesností probojovat. Boží přímluvci bývají ve svém každodenním osobním životě jemní a prosti jakékoli arogance, ve svém modlitebním životě to však jsou válečníci.
Buďte plni víry Podobenství o vdově a soudci Ješua završuje v 8. verši otázkou: „Ale nalezne Syn člověka víru na zemi, až přijde?“ Říká to v souvislosti s modlitbou. Buďme jako ta vdova – modleme se s vítěznou vírou a buďme v modlitbě vytrvalí.
Buďme jako ta vdova
Vdova v podobenství je bez prostředků, ať už lidských nebo světských. Pointou příběhu je to, že ve svém nuzném postavení je na modlitbě naprosto závislá a klade na ni nebývalý důraz. Modlitba je VŠÍM, co má. Vciťme se tedy do podobně nízkého postavení v lidském smyslu a modleme se vším, co máme.
