Užívám-li slova „teologie“, činím tak někdy v hanlivém smyslu, s významem zbytečných náboženských a filosofických duševních cvičení, která pro život a víru věřícího nemají nosný význam. Tentokrát ji ale chápu v nanejvýš kladném smyslu jasného učení založeného na Božím slově, které se systematicky a logicky zabývá relevantními položkami. V novozákonních knihách se teologií rozumí prostě solidní biblické vyučování. Tato teologie neboli jasné biblické učení významnou měrou souvisí s duchovním bojem. Duchovní boj si lidé často spojují s vnitřním osobním zápasem během přímluvné modlitby a s proklamacemi proti démonickým mocnostem padlých andělů. Obojí platí, ale měli bychom tu zmínit ještě jeden prvek – veřejné vyučování Božího slova.
2. Korintským 10:4-5, Český studijní překlad „Zbraně našeho boje nejsou tělesné, ale mají od Boha sílu bořit opevnění; boříme rozumování a každou povýšenost, která se pozvedá proti poznání Boha. Uvádíme do zajetí každou myšlenku, aby byla poslušna Krista.“ V tom uvádění každé myšlenky do zajetí je jistě prvek osobní kázně, s níž máme ovládat svůj myšlenkový život. Mluví se tu však také o „boření rozumování“. Týká se to spíše způsobu myšlení a uvažování, soustavy nesprávných představ široce zakořeněných v dané společnosti. Jde o myšlenkové systémy, ke kterým patří falešná náboženství, humanismus, sekulární společnost, různé filozofie, psychologie a politické ideologie. Tyto myšlenkové systémy mohou držet tisíce, ba i milióny lidí v zajetí. K těmto pevnostem mohou patřit i populární a v církvi přijímané chyby v teologii a výkladu Bible. Je-li mezi upřímně věřícími masově rozšířeno čtení a vyučování Bible, které se děje v nesprávném teologickém rámci, může nastat situace, že se tito věřící stanou obětí podvodu, dojde k jejich oslabení a upadnou do zajetí nepřítele. K našemu duchovnímu boji patří i správně (a veřejně) vyučovat Bibli takovým způsobem, že to bude bořit myšlenkové systémy, které drží v poutech lidi kolem nás. Myšlenkové systémy tohoto světa stojí v opozici proti poslušnosti Ješuy. Správné vyučování buduje základ pro víru a poslušnost. Jedním z nejdůležitějších slov je přitom právě „poslušnost“. Biblické vyučování není spekulativní a teoretické, nýbrž obrací se k posluchači s okamžitým požadavkem, aby zaujal poslušný postoj. Společným jmenovatelem správného vyučování je právě to, že vede k poslušnosti ve víře. Společným jmenovatelem falešného vyučování je, že posluchače odvádí od poslušnosti víry. Duchové klamu budou napomáhat teologii, která není zaměřena na poslušnost. K našemu duchovnímu boji patří zasadit teologii a biblické učení opět do rámce poslušnosti Mesiáše, kterou nám demonstruje kříž.
Správné biblické učení tedy znamená „opravu“ populárně přijímaného nesprávného způsobu uvažování. Biblické vyučování, které opravuje podvody, je něco jako duchovní boj prováděný učitelem, který tím boří plané argumenty oponující poznání Boha. (Mám na mysli průlomy, o něž se zasloužili mužové jako Daniel Juster, Michael Brown, Derek Prince atd.) Ještě dodatek k osobnímu myšlenkovému životu: zápasí-li někdo s bezbožnými myšlenkami, bývají tyto myšlenky obvykle spjaty s jeho emocemi. Jak ale spoutat své myšlenky? Jak přemoci své pocity? Odpověď opět najdeme ve slově „poslušnost“. Poslušnost je věc, která není závislá na pocitech. Soustředím-li se na poslušnost, pak mi nebude vadit, když se třeba mé pocity ubírají opačným směrem. Jinými slovy – zaměřím své myšlenky na poslušnost. Odvrátím se od způsobu myšlení, který vyžaduje, abych myšlenky utvrzoval svými emocemi, k takovému myšlení, které ve mně utvrzuje závazek poslechnout bez ohledu na to, co cítím. V duchovním boji zvítězím tehdy, když se mé myšlenky obrátí od emocí k poslušnosti.
