Slovo nátlak či stres zní v hebrejštině lachac – לחץ. Lze jej užít ve smyslu fyzikálním, např. „tlak vzduchu“, nebo psychologickém, jako emocionální či duševní nátlak. Často se překládá „útlak“ nebo „útok“. Ve třech žalmech pro Kórachovce (Ž 42, 43, 44) je užito v duchovním smyslu působení zla.
Žalmista naříká před Bohem na těžký stav své duše: „Proč musím chodit zármutkem sklíčen v sevření nepřítele?“ (Žalm 42:10) Jak úžasná otázka! Žalmista prochází temnotou podobnou přetopenému kotli, vyvolanou tlakem nepřítele. Toto sevření je démonické.
Jsme v duchovní válce, kterou vnímáme v duši i v mysli. Pociťujeme ji jako zátěž a nátlak. Pochází od „nepřítele“. Zastavit tuto duchovní válku nemůžeme. Můžeme však získat sílu, abychom mohli uprostřed boje obstát (2. Korintským 10:3-5; Efezským 3:15-17; 6:11-17).
Pokud budeme tvrdit, že procházení zátěžovými situacemi posiluje naše duše a pročišťuje naši víru, bude to působit zjednodušeným dojmem. Ale je tomu opravdu tak. Intenzívními potížemi procházejí všichni velcí mužové a ženy víry. A vždy z nich vycházejí silnější.
V Izraeli přibývá střetů: terorizmus, vzpoury, demonstrace, rozkoly, vraždění, pronásledování, finanční problémy… Ať se nacházíte kdekoli, vnímáte tytéž útoky a stejný tlak.
Spojme se tedy, drazí přátelé, v modlitbě za svázání těchto útoků, zbavme se pocitů, že nás obestírá temnota, osvoboďme se od stresu, který není od Boha, a posilněme se pokojem ve svém vnitřním člověku.
V Ješuově lásce
Ašer Intrater
