V době míru vojáci mají cvičení, připravují se a simulují bitvu…..která je předmětem jejich výcviku. Po vypuknutí války dostávají povolávací rozkaz na bojiště. Jsou vytrženi z poklidného stylu života. Z režimu„ videohra“ se přepnou do režimu válka: ocitli se na bitevním poli, jsou v pohotovosti, vynakládají tělesné i duševní úsilí a vlastnoručně zdolávají překážky. Snaží se porazit nepřítele.
Podobně i my věřící jsme povoláni stát se modlitebními bojovníky. Máme se postavit do mezery, přimlouvat se a modlit za uskutečnění Boží vůle; mařit plány nepřítele a přemáhat zlo dobrem.
7. října vypukla obrovská válka. Izrael bojuje bitvu za svou existenci a mohlo by to postupně podle Ezechiele 38-39 přerůst v celosvětovou válku. Je to všeobecný střet dobra se zlem.
Vypukla i válka duchovní. Vše se otřásá. Hroutí se to, co není pevně vybudováno na skále. Hřích vystupuje v celé své nahotě. Jednota těla zakouší útok. Víra zakouší útok. Základní rodinné hodnoty zakoušejí útok. V této době je naší povinností přepnout se do bitevního režimu. Je to naše odpovědnost, naše povinnost. Není to jako obvykle jen byznys.
Modlitba má na vyústění války přímý vliv. Je třeba být pod Božím vedením zapojen do přímluvy. Posunout „hru“ na vyšší úroveň. Situace se změnila. Musíme tomu porozumět a patřičně reagovat. Jsme teď vojáky rozmístěnými na svá stanoviště. Čas poklidného výcviku skončil. Je třeba být vytrvale zapojen do přímluvy. Je čas plakat a postit se. Musíme být bdělí a na příjmu jako voják v noci. Překonat sami sebe, méně spánku, více úsilí. Časy se změnily.
Nedávno došlo ve válce v Gaze k několika tragickým událostem, které ohromily celou naši zemi. Například v jedné šarvátce s hamásovskými útočníky bylo zabito několik vysoce postavených důstojníků Golanské brigády. V jiné usmrtily jednotky izraelské armády skupinu tří rukojmí, kteří se snažili uniknout svým únoscům. Chybně je identifikovaly jako teroristy. Nepochopitelné.
Podle toho, jak rozumím životu v Izraeli, bylo by bývalo možné zabránit těmto událostem větším množstvím modliteb. Jistě už mnoha podobným událostem přímluvy zabránily, je jich však třeba vysílat víc. Říkám to jako člověk, který více než dvě desítky let sloužil v izraelské armádě jako bojový důstojník i jako ten, kdo zajišťuje obranné a zásobovací operace. Není to běh na krátkou trať, nýbrž maraton.
Modlitba má vliv. Mobilizuje anděly, ovlivňuje situaci i mění dějiny. Vzpomínám si na příběh „přímluvce“ Reese Howellse, který ovlivnil 2. světovou válku. Chci nás všechny vyzvat k cílené modlitbě a povzbudit ujištěním, že naše modlitby budou vyslyšeny.
Bděle reagujme na konkrétní Boží vedení v několika hlavních bodech:
Oslavení Božího jména v této válce. Ať se jasně a zázračně ukáže, že je to Jeho vítězství. Ať se k Němu během této doby obracejí mnozí a vzdávají Mu mu slávu.
Rozdělení a zmatek v táboře nepřítele. Podrobení Hamásu. Jako v dobách starověkého Izraele. Roztržka mezi Íránem, Hizballáhem, Hamásem atd.
Hromadné propuštění rukojmí.
Boží nadpřirozená ochrana pro vojáky izraelské armády, v níž slouží mnoho mesiánských věřících. Zabránění tragickým nehodám.
Ochrana civilistů, kteří nejsou zapojeni do války v Gaze, obzvláště skrovného počtu tamních arabských věřících. Zabránění tragickým nehodám.
Překypující jednota, svatost, zdraví a láska v Mesiášově těle.
Tento dopis není výzvou k dárcovství, žádostem, lajkům nebo sledování. Je to výzva k probuzení, k přepnutí na jiný způsob fungování. Časy se změnily. Obchodní vztahy jsou jiné než obvykle. Je to doba, v níž bude při absenci modliteb docházet k nehodám a dokonce k pohromám. Budou napáchány škody. Naším posláním, naší odpovědností a povinností je svatost, důvěrnější vztah s Bohem a PŘÍMLUVA. Budeme-li to praktikovat, vítězství je na dosah ruky.
