V Božím království jsou čisté motivy důležité. Bůh chce, aby se na světě objevovali lidé se správně nastaveným srdcem. Proto je nazván Bochen Levavot, „Průzkumník srdcí“.
1. Paralipomenon 28:9
Hospodin zkoumá každé srdce a zná každé zaměření myšlenek.
Mnozí lidé si myslí, že slouží Pánu se správnými motivy, ve skutečnosti však mají nějaký postranní motiv zaměřený na službu sobě samému, zakrytý tím vnějším.
Přísloví 16:2
Člověku se všechny jeho cesty zdají ryzí, ale pohnutky zpytuje Hospodin.
Když se člověk znovuzrodí, nejzákladnější rovina motivace jeho srdce se změní. Jeho primární duchovní instinkt je od té doby správný. Dokonce i tehdy však existují ložiska nenápadných sobeckých pohnutek, které je třeba napravit. Můžeme v tom vidět proces posvěcování.
Dnes žel mnoho lidí, kteří se snaží sloužit Pánu, dokonce na plný úvazek, tak činí s částečně špatnými motivy.
Kázání na hoře se zabývá obecným jevem, že to, co člověk dělá, může navenek vypadat správně, avšak motivace jeho srdce může být špatná. Dokonce i motivací takových chvályhodných činů jako dávání peněz chudým nebo modlitba s půstem může být touha, aby vás lidé považovali za duchovního. Právě toto je pokrytectví.
Definici toho, co jsou správné činy, nám podává Mojžíšův zákon. Pánu však nejde jen o správné činy, nýbrž o správné motivy. Právě zde nastupuje úloha kříže. Adama a Evu při hříchu v zahradě Eden ovlivnila chtivost a pýcha. Proto musí být každý čin, má-li být před Bohem správný, očištěn od pýchy a chtivosti.
Pýcha činí člověka slepým k duchovní pravdě (Mt 11) a chtivost svádí člověka, aby porušil mravní hodnoty (Ef 4). Zákon pojednává o správných činech a kříž se zabývá správnými motivy. Aby byl kterýkoli čin před Bohem zcela správný, musí zahrnovat prvek umření svému já.
Ješuova (Ježíšova) smrt a vzkříšení je mistrovským vzorem pro všechny spravedlivé činy. Kříž je dveřmi pro vstup budoucího světa, sítem k odstraněná našich nesprávných motivů – a zkouškou, jíž bude posuzován náš život.
1. Korintským 4:5
Až Pán přijde, vynese na světlo to, co je skryto ve tmě, a zjeví záměry srdcí; tehdy se člověku dostane chvály od Boha.
Správné motivy jsou tedy součástí našeho posouzení v budoucím světě. Zdánlivě dobré činy v tomto životě vzešlé ze soběstředných motivů nebudou odměněny, vzešlé z ryzích motivů ano. Někdy mne děsí, kolik se toho mezi duchovními vedoucími děje na základě samospravedlivých motivů.
V Izraeli s tím máme zvláštní problém. Protože je to „svatá země“, je do jisté míry přitažlivé sloužit duchovně právě zde. Vstupuje do toho duchovní boj, takže je těžké nést ovoce. Možná je to jediná země na světě, kde je více „služebníků“ než „věřících“. Ať se zde v duchovní službě děje cokoli, fotografuje se to, publikuje, nafukuje se to a pak se toho využívá k získávání finančních prostředků.
Není to ovšem problém pouze Izraele, ale je to výzva lidem „ve službě“ všude na světě. Bože pomoz nám.
1. Tesalonickým 2:3-5
Naše poselství nepochází z omylu ani z nekalých úmyslů, ani vás nechceme podvést. Bůh nás uznal za hodné svěřit nám evangelium, a proto mluvíme tak, abychom se líbili ne lidem, ale Bohu, který zkoumá naše srdce. Nikdy, jak víte, jsme nesáhli k lichocení, ani jsme pod nějakou záminkou nebyli chtiví majetku.
Přečtěte si to prosím znovu. Máme sloužit z čistých motivů. Měli bychom každý kázat tak, že v tom nebude snaha humanisticky se zalíbit lidem. Neměli bychom dovolit, aby se to, jakou službu si zvolíme, zakládalo na tom, zda nám to vynese peníze.
Někteří pastoři lidem vykládají, že je třeba, aby se podřídili místnímu sboru, ale neříkají to proto, aby je mohli vzdělávat, nýbrž aby zvýšili počet svých oveček. Vybízejí je k dávání desátků, jenomže ne proto, aby se tím podporovalo evangelium a lidem se dostávalo požehnání, nýbrž aby zvýšili svoji mzdu a splnili rozpočet.
Někteří vyučují teologii milosti bez jakýchkoli mravních nároků. Z toho zkrátka plyne subkultura, která Kristovým jménem ospravedlňuje smyslný způsob života (Ga 5:13). Někteří muži říkají manželkám, ať se podřizují, ale nikoli proto, aby se tak posvěcovaly ke Kristovu obrazu (Ef 5), ale z toho důvodu, aby je zmanipulovali a ony aby pak sloužily jejich choutkám. Někdy se dokonce modlíme se skrytou motivací služby vlastním vášním (Jakub 4:3)!
Jednou z významných výjimek správné motivace je zvěstování evangelia nevěřícím.
Filipským 1:18
Jen když se jakýmkoli způsobem, ať s postranními úmysly, ať upřímně zvěstuje Kristus.
Evangelizace je otázka života a smrti. Zachrání-li hasič někoho z ohně, nezajímá vás, zda ho motivovala touha předvést se jako chlap. No a co? Jen když bude ten člověk zachráněn. Když Ješua káral lidi, kteří činili v jeho jménu zázraky s falešnými motivy (Mt 7), nemluvil o kázání evangelia.
Funguje to i obráceně. Zvěstování evangelia nevěřícím je činnost, která vede k uchování srdce v čistotě. Důvodem, proč se dnes mnoho vedoucích stalo manipulativními, je to, že se vzdálili od jednoduché osobní evangelizace. Pro některé je načase vstát od počítače, přestat chodit na schůzky „vedoucích“ a místo toho si zase začít povídat s nevěřícími o spasení.
A konečně - pročištění motivů je ústředním cílem studia Bible.
„Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce.“ Židům 4:12
Nad Písmem nerozjímáme ani tolik pro získání znalostí, nýbrž pro změnu postoje. Metodou našich domácích ztišení nad Slovem je nechat ho proniknout do hloubky, aby odřezávalo nečisté motivy. Jde o každodenní „chirurgickou operaci“, která opravuje záměry našeho srdce. Dovolujeme Božímu slovu vyzvat naše vnitřní motivace na souboj a změnit je.
